Napůl ve vzduchu

Do poezie přetavená toužení na drahách žena–země–nebe–noc. Toužení leč neuhlazená a nelítostivá, biedermeier se nekoná.Druhá samostatná sbírka Ireny Douskové je silná. Čím? Kondenzovanou melancholií, úsečnou obrazivostí, jazykově vzrušujícím pátráním v skulinách osobní i kolektivní paměti a přesně dávkovanými poměry racionálního a intuitivního psaní: Odevšad táhne, Zašel na jedno, Psi štěkají, Stara panna jde dál.