Vrch hradní. Vývoj georeliéfu Pražského hradu v raném středověku

Georeliéf zásadním způsobem ovlivnil sídelní strukturu raně středověkého rezidenčního areálu, který se v 9. století formoval na východní výspě hradčanského hřbetu. Kniha podává přehled o stavu a výpovědi publikovaných pramenů k tématice georeliéfu Pražského hradu. Vyhodnocuje písemné, ikonografické a především archeologické prameny, shrnuje poznatky o geologické stavbě ostrohu. Představuje digitální modely původního reliéfu a antropogenního reliéfu kolem r. 1200 rekonstruované na základě dat získaných z archeologických a geologických sond. Podrobná analýza modelů je provedena s ohledem na rozložení sítě komunikací, vedení opevnění a vnitřní organizaci prostoru raně středověkého Hradu v kontextu osídlení malostranské kotliny a rodící se pražské aglomerace.