Malověrnosti

Tak si mě konečně všiml Casanova s tučnou šrajtoflí. Jupí! Prvotnímu šoku, že mě - moderní single ženskou, potkal osud Popelky, jsem ráda propadla. Přebírání hrachu od popelu – mravenčí práce pro nejotrlejší – se, zdá se, podařila! Zprvu jsem mu dělala pomyšlení, konejšivé zázemí, stlala postele a zasypávala ji růžovými lístky. Romantika jak vyšitá! Jenomže pan dokonalý všechno prosté od sebe odrážel, jako by byl pingpongový stůl. Pozdě, já v tom už jela, protože velká zamilovanost není nic nevysvětlitelného, proto se nevysvětluje, nemá žádné důvody, jen obyčejně je. Neuvědomila jsem si, že chlap, který má všechno, bude chtít ještě něco.Moc.Ujištění o nepostradatelnosti. Z vysněného milionáře se vyklubal obyčejný lhář prolhaný. Medový lhář měl zalepená ústa od sladkých slov a z kapes třepal vize splněných pětiletek a zářivých desetiletek. Poznávací znamením mi mělo být, že neposlušní muži mají hodně ctitelek, ještě víc milenek a několik bývalých manželek – prostě - chlap, který voní po penězích, má jednu podstatnou přitažlivost navíc. Pokud lapenou ženu lhářova neposlušnost nevyděsí hned v počátku a nevezme nohy na ramena, vzniká příběh, který by nevymyslel sebelepší spisovatel.